Introduction to Evolution and Natural Selection Khan Academy Swedish Czech

Introduction to Evolution and Natural SelectionYouTube↗ IA↗(long shot)
Education 2.3M views 7.5K likes 453 dislikes 21 Sep 2009

Khan Academy 9.4M subscribers United States YouTube↗

Click to Play Video

Jag tror att vad som antagligen är det mest missförstĺdda konceptet inom all vetenskap och - som vi alla vet - börjar bli en av de<br/> mest omtvistade koncepten - kanske inte inom vetenskap, men i vĺr populärkultur - är idén om evolution.<br/> Evolution.<br/> Och när vi än hör det här ordet - jag menar: även om vi inte hör det i det biologiska sammanhanget -<br/> sĺ föreställer vi oss att nĺgonting förändras, att det utvecklas, sĺ när människor använder ordet evolution i<br/> sitt vardagliga sammanhang sĺ tänker de pĺ det här begreppet om förändring<br/> som, du vet - detta kommer att pröva min förmĺga att rita - du vet:<br/> du ser en apa, böjd - vi har alla sett bilden vid det naturhistoriska museet -<br/> och han gĺr med puckelryck sĺdär, och hans huvud är böjt nedĺt och<br/> - nĺja, jag gör mitt bästa - det där är apa, och han kanske har en hatt pĺ huvudet ocksĺ<br/> och sen sĺ visar de en bild pĺ där han lĺngsamt, lĺngsamt gĺr mer och mer upprätt<br/> och till slut sĺ blir han nĺgon snubbe som bara är pĺ väg till jobbet, även han lika glad.<br/> Och nu gĺr han helt upprätt och - du vet - det finns nĺgon slags antydan som säger att gĺ upprätt<br/> är bättre än att inte göra det och - ĺh, han har ingen svans längre.<br/> Lĺt mig ta bort det där. Den här killen har en svans.<br/> Och lĺt mig göra det i en ordentlig bredd. Du fĺr ursäkta mina tecknarkunskaper.<br/> Men vi har sett det här allihop, om du nĺgonsin varit pĺ ett naturhistoriskt museum.<br/> De gör bara mer och mer upprättgĺende apor och till slut är du en människa.<br/> Och det<br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> Vi skulle kunna gĺ till en annan planet där varelserna saknar DNA<br/> eller kanske har de nĺgon form av ärftlig information lagrad i deras celler,<br/> eller sĺ reproducerar de pĺ nĺgot annat sätt, eller<br/> sĺ är de inte ens kolbaserade, de kanske är silikonbaserade<br/> och om vi gick till en sĺdan planet för att studera biologin pĺ den planeten skulle allt annat vi vet<br/> om biologi och om virus och DNA vara värdelöst.<br/> Men om vi förstĺr konceptet, konceptet med naturligt urval<br/> att din omgivning kommer att välja ut, och du vet att det inte är nĺgon aktiv process här,<br/> det är bara slumpmässiga saker som händer och de väljer slumpmässigt för slumpmässiga förändringar<br/> och över lĺnga tidsperioder - och dessa är otänkbart lĺnga tidsperioder.<br/> De förändringarna förs mer eller mindre samman, och de förs samman till ganska betydelsefulla saker.<br/> Vi pratar mer om det här i en annan video. Vi ses snart!

Asi nejméně pochopený vědecký pojem, o který se v současnosti pře spíše laická veřejnost, nežli vědci, je koncept evoluce. Kdykoliv slyšíme o evoluci, a nemusí to být nutně v kontextu biologie,

představujeme si, že se něco mění, vyvíjí. A tak když lidé mluví o evoluci v každodenním kontextu, mají na mysli určitou změnu. Teď prosím omluvte moje kreslířské schopnosti.

Vidí shrbeného opičáka, jak jej znají z obrázků v Národním muzeu. Shrbený opičák se skloněnou hlavou. Lépe už to nenakreslím. To je opičák. Můžeme mu nasadit klobouk.

A následují obrázky, kde se opičák postupně vzpřimuje, až se promění v chlapíka, který právě s nadšením vyrazil do práce. Jde už zcela vzpřímený. A předpokládá se, že chodit vzpřímený je lepší, než chodit shrbený.

Ale tenhle chlapík už nemá ocas. Smažu ho. Tenhle ještě ocas má. Nakreslím ocas, jak má být.

Promiňte mi moje neumělé kresby. Ale všichni to nejspíš známe z muzeí. Řada stále více vzpřímených opic a na konci stojí lidé dnešního typu. A tady se zrodila představa o tom, že se opice změnily v lidské bytosti.

Mnohokrát jsem takové obrázky viděl, dokonce i na hodinách biologie a ve vědecké společnosti. Říká se: "A opice se vyvinuly v lidi." nebo "Opice se vyvinuly v naše předky.", tím je myšlen ten, který stál skoro vzpřímeně,

byl pořád ještě trochu shrbený, vypadal trochu jako opice, ale trochu jako člověk. A tak dále a tak dále. Chtěl bych to teď uvést na pravou míru.

Přestože tento proces proběhl a u těchto tvorů se časem hromadily změny, možná naši předci vypadali takhle a časem se podobali tomuto, ale jejich evoluce vůbec nebyl aktivní proces.

Nejde, aby si tahle opice řekla: Chci, aby moje děti vypadaly jako tenhle, takže donutím svou DNA k takovým změnám, aby moje dítě vypadalo takhle. DNA neví, jak má co být. DNA si nemůže říci: Je lepší chodit vzpřímený a ne shrbený jako opice,

takže se pokusím nějak proměnit ve vzpřímeného chlapíka. Tak evoluce nefunguje. Není to tak, jak si někteří lidé představují. Představme si strom.

Máme strom a na jeho horních větvích je spousta dobrého ovoce. Horní větve nesou spoustu šťavnatých plodů. Jsou to třeba jablka. A u něj třeba žije nějaké zvíře podobné krávě,

nebo raději podobné koni, a říká si: Hrome, jak rád bych se k těm jablkům dostal. A tak proto, že se chce dostat k jablkům na horních větvích, se po generace snaží natáhnout k horním větvím,

krky se jim stále více protahují, až jsou z nich žirafy. Toto není evoluce ani nic z toho, co zahrnuje, ačkoliv se zdá, že dnešní pojetí evoluce nás nutí tímto způsobem uvažovat. Evoluce ve skutečnosti je, jak já raději říkám, přirozený výběr.

Přirozený výběr, poznamenejme si to. Přirozený výběr. Znamená to, že v každé populaci žijících organismů existují variace. To je velmi důležité slovo: variace.

Znamená, že existují mnohé obměny. Když se podíváte na děti ve škole, uvidíte takové variace. Někteří jsou vysocí, někteří drobní, někteří mají světlé vlasy, jiní tmavé. A tak dále a tak dále. Variace jsou všudypřítomné.

Proces přirozeného výběru znamená, že faktory prostředí zvýhodňují určitou variantu znaku. Některé obměny nejsou příliš důležité, jiné jsou zásadní. Každá učebnice biologie uvádí jeden opravdu velmi zajímavý příklad,

je jím motýl drsnokřídlec březový. Tito motýli ještě před průmyslovou revolucí v Anglii... pokusím se nakreslit pěkného motýla, abyste měli správnou představu, nakreslím jich víc,

abychom měli hned několik těchto motýlů. A ještě jeden drsnokřídlec březový. Mezi drsnokřídleci byly určité rozdíly. Někteří byli více skrvnití, takže vypadali třeba takto.

Přidám ještě další barvu, bílé skvrny. Někteří vypadali takto, jiní vypadali zase takto. Samozřejmě měli také černé skvrny.

Někteří z motýlů možná měli sotva pár skvrn. Máme tu tedy různé barevné odchylky, jaké byste našli v každé populaci. Po tisíciletí žili tito motýli v přirozených barevných obměnách, které je nijak v životě neomezovaly.

Jenže najednou přichází do Anglie průmyslová revoluce a továrny začínají chrlit oblaka sazí, protože parní stroje fungují díky spalování uhlí. A všechno, co kdy bývalo bílé nebo šedé,

například kmeny stromů... nakreslím tu nějaký kmen. Kmeny třeba bývaly šedé nebo bělavé, některé stromy vypadaly možná takhle, a našim motýlům to poměrně vyhovovalo,

jiné stromy měly kmeny zase tmavé, jenže průmyslová revoluce vše pokryla sazemi ze spalovaného uhlí a všechny kmeny stromů najednou vypadaly takto: Byly úplně černé nebo mnohem tmavší než předtím.

Takže zcela náhle došlo k radikální změně životního prostředí motýlů. Co ovlivní jejich přirozený výběr? Jednou z hrozeb pro tyto motýly jsou ptáci a jejich schopnost je spatřit. Životní prostředí motýlů výrazně ztmavlo a vy si můžete domyslet, co nastalo:

Ptáci teď můžou najít tuto kořist mnohem snadněji než tuto kořist, protože tenhle šťastlivec je na černém pozadí hůře pozorovatelný. Ne že by ho ptáci nenašli, najdou všechny, ale tohoto motýla sezobnou mnohem častěji.

Takže si můžete představit, co se stane, když ptáci uloví tyto motýly před rozmnožováním nebo během reprodukce. Tito černí se budou rozmnožovat častěji a najednou začne přibývat motýlů, kteří vypadají jako oni.

Najednou bude všude více těchto motýlů. Takže co se tu stalo? Měli motýli nějaký záměr nebo podnikli nějakou aktivní změnu? Vypadá to, že černé zbarvení je velmi chytrý tah.

Vidíte, že okolí ztmavlo, počkáte pár generací motýlů a najednou je většina motýlů černých a vám se zdá, že jsou geniální. Všichni se rozhodli zčernat, aby se lépe skryli před ptactvem. Ale tohle se nestalo.

V celé jejich populaci existovalo mnoho variací. A stalo se to, že jakmile se vše pokrylo sazemi tito tvorové a jejich potomci měli mnohem menší šance na rozmnožení. Tito motýli se rozmnožovali víc a víc, zatímco tyto sezobali ptáci dříve,

než se stačili rozmnožit, nebo v průběhu rozmnožování, takže nezplodili dostatek potomků a tak se černé zbarvení stalo dominantním rysem. Tak drsnokřídlec březový přestal být skvrnitý.

Možná si říkáte: OK, to je jeden příklad, jenže to nestačí. Přirozený výběr by se měl vztahovat se na cokoliv. Právě přirozený výběr může vysvětlit, že jsme se vyvinuli z jednoduché bakterie, nebo z samostatně se replikující RNA, o které budu mluvit někdy příště.

Chápu, že potřebujete více důkazů a nějaký příklad ze současnosti. Nejlepším příkladem bude zřejmě chřipka, obyčejná chřipka. Příště připravím další videa o tom, co jsou to viry a jak se šíří. Viry jsou mimochodem fascinující, protože vlastně nevíme, zda jsou živí.

Jsou to ve skutečnosti jen malé shluky DNA, případně RNA, o kterých se později dozvíme, že je to genetická informace. Jsou uzavřené v proteinových obalech, v takto úhledném geometrickém uspořádání. A to je vše, co jsou.

Viry opravdu nejsou jako klasické živé organismy, které se aktivně pohybují či mají aktivní metabolismus a podobně. Viry jen přenášejí tuto malou DNA do jiných organismů, které ji mohou zpracovat a dále využít k výrobě dalších virů.

O virech bychom mohli natočit celou řadu videí. Chřipka je také virus. Každý rok se vyskytuje trochu jiný typ tohoto viru, který zahrnuje určité varianty.

Můžu je teď rozlišit podle počtu teček. Tohle bude chřipka, která se přenáší na lidi, a náš imunitní systém, o kterém bychom také mohli natočit celou řadu videí,

reaguje na přítomnost viru a rozpoznává jej a může jej napadnout dříve, než způsobí v těle větší neplechu. Jistě tušíte, co se stane, pokud jde o běžnou chřipku. Označím všechny viry dvěma tečkami,

a později si povíme, co tyto tečky znamenají, a jak se rozpoznají. Řekněme, že imunitní systém pozná chřipku podle dvou teček. Tělo si řekne: Když jsou tu tyto malé zelené potvory s dvěma tečkami,

není to pro mě dobré. Takže bude lepší, když je napadnu a zničím dřív, než napadnou celý imunitní systém, DNA a zbytek těla. Jakmile se imunitní systém naučí rozpoznávat tento virus,

dochází k velmi účinnému přirozenému výběru. Jak se imunitní systém může učit, o tom si ještě povíme. Systém začne tyto viry napadat. Jenže chřipka je poměrně zákeřná.

Ale není to úmyslné, viry nejsou cítící objekty. Ale chřipka je zákeřná tím, že se soustavně mění. Nemáte nikdy stejné viry chřipky, vždycky jsou tu obměny, takže například naprostá většina virů chřipky má dvě tečky,

ale čas od času se vyskytne virus s jednou tečkou, jeden má tři tečky, a zřejmě je to jen náhodná mutace, náhodně se to stane možná jen jednomu z... teď si vymýšlím...

jednomu z milionu těchto virů, že má jen jednu tečku místo dvou. Ale co se stane, jakmile se lidský imunitní systém naučí bránit proti tomuto viru se dvěma červenými tečkami? Tento odlišný virus nebude muset soupeřit s ostatními viry,

aby nakazil lidský organismus. Bude mít lidskou DNA pro sebe. Bude pak mnohem úspěšnější. Takže další rok, až chřipka zaútočí,

až lidé začnou kýchat a šířit viry na kliky dveří a všude jinde, tento virus se stane novým typem chřipky. Takže když pozorujete tento proces, vidíte, že každý rok máme nový typ chřipky.

A to je evoluce a přirozený výběr v reálném čase. Skutečně se to děje! Nestane se to během milionů a milionů let. Ačkoliv většina významných jevů v životě kolem nás i uvnitř nás

jsou založeny na procesech vyvinutých za miliony a miliony let, ale tady změnu vidíme již za rok. Dalším příkladem můžou být antibiotika a bakterie. Bakterie jsou malé pohyblivé buňky, budeme o nich ještě mluvit,

které normálně žijí, mají metabolismus a vše ostatní. Mimochodem, je dobré si zapamatovat, že pokud je řeč o infekci, je to buď virová infekce, kdy viry napadají DNA a využívají vaše buněčné procesy ke svému rozmnožování,

nebo může jít o bakteriální infekci. Tu způsobí malé pohyblivé buňky, které uvolňují jedy, a ty mají za následek nevolnost a jiné obtíže. Tyto bakterie mohou být zničeny antibiotiky.

Anti-biotika. Správně je to bez pomlčky. Antibiotika. Antibiotika napadají bakterie, zabíjí je. Když přijdete k lékaři a řeknete mu:

Je mi špatně, asi mám bakteriální infekci. Potřebuji antibiotika. Rozumný lékař řekne: antibiotika vám jen tak nedám, protože čím více antibiotik užíváte, tím více nových verzí bakterií stvoříte.

Měl bych být opatrný se slovem stvoříte, protože je vlastně aktivně netvoříte, ale abych to nějak dořekl, pravděpodobně tak umožníte rozvoj bakterií rezistentních vůči antibiotikům.

Jak je to možné? Dejme tomu, že... dejme tomu, že máme nespočet těchto zelených bakterií. A jednou za čas se objeví jedna, která je malinko jiná než ostatní.

Celá populace bakterií vám způsobí stejné onemocnění. Tato bakterie má jen náhodnou odchylku, v její DNA došlo k drobné změně. Nicméně všechno jsou to bakterie, které byste ve svém těle nechtěli. Imunitní systém je dokáže zlikvidovat,

ale když jich je moc, můžou vás zabít nebo způsobit vážnou nemoc. Kdyby začali brát antibiotika všichni, kteří nejsou opravdu nemocní, nebo když je opravdu vážně nepotřebují, dostanou antibiotika, která zelené bakterie spolehlivě ničí.

Ale co se stane, když náhle zabijete spoustu zelených bakterií? Modré bakterie pak získají celý ekosystém, o který musely bojovat se zelenými, aby si také něco ukořistily z vašeho těla. Ale teď jsou samy a můžou se množit dle libosti.

Zdůrazňuji, že v tom nebyl žádný záměr, žádný úmyslný proces, kdy by si řekla: Koukejte, jsem bakterie, ale jsem chytřejší než vy a přetvořím se tak, abych se ubránila antibiotikům. Ne, jsou to jen nahodilé změny a mutace,

které se u virů a bakterií běžně dějí. Ale tak výhodná je třeba jen jedna změna z milionu. Ale jakmile zničíte všechny její konkurenty, tato nová bakterie se rychle namnoží a stane se dominantní bakterií.

Najednou jsou pracně vyvinutá antibiotika proti zeleným bakteriím zcela bezcenná. Takto můžeme dát vzniknout superbakterii. O ní už jste možná slyšeli. Ne že by se superbakterie sama stvořila.

Vznikne díky našemu hubení jejích konkurentů a my ji pak nedokážeme zničit, protože všechny léky jen pomůžou ničit její konkurenty. A tato bakterie bude dále mutovat.

Pokud budeme používat antibiotika příliš často, budeme podporovat selekci bakterií, na které antibiotika nebudou působit. Ale myslím, že jsem už mluvil dost dlouho, i když je to téma opravdu fascinující.

Tohle video jsem chtěl udělat jako první lekci o biologii, protože biologie je studium o životě. Můžeme se bavit o tom, co je to život, jestli viry jsou živé organismy nebo ne,

ale pokud opravdu chcete studovat živé organismy, musíte vždy vycházet z myšlenky přirozeného výběru. Mohli bychom letět na jinou planetu, kde žijí tvorové bez DNA, nebo mají v buňkách uchovaný nějaký jiný typ dědičné informace,

nebo se rozmnožují nějakým jiným způsobem, nebo základy jejich buněk netvoří uhlík, ale křemík. a kdybychom na této planetě chtěli studovat biologii, všechny naše znalosti o biologii, virech a DNA by byly k ničemu.

Ale pokud rozumíme tomuto konceptu přirozeného výběru, tedy že prostředí ovlivní výběr a že neexistuje žádný aktivní proces, ale jen náhodné jevy, změny, které řídí jen náhoda, tyto změny se rozšíří za nepředstavitelně dlouhou dobu,

hromadí se a dále šíří s velmi důležitými následky. Povíme si o tom v dalším videu. Brzy na viděnou!

Similar videos:

官方證實：我軍遠火營圓滿完成首次對海上運動目標精確打擊任務【一號哨所】
No. 1 post
7.3K views 195 likes 3 dislikes 28 Dec 202071% match

终于轮到小蓝与风露的对决了！小蓝的皮克西使用奇招险胜一局，小赤和小绿的冲突升级！
Capijun
17.9K views 264 likes 8 dislikes 14 Dec 202070% match

常被網友私信罵殘忍，那就說說怎樣算殘忍？不吃牛肉，撿點牛糞烤土豆總行了吧？【衣谷水原egg】
Explore Taro Balls
262.1K views 8K likes -1 dislikes 21 Dec 202070% match

宝可梦有生之年系列第一弹：小赤参加石英联盟预选赛，皮卡丘正面对决大针蜂！【宝可梦同人01】
Capijun
21.1K views 459 likes 6 dislikes 17 Nov 202070% match

4X NEW MCDONALD'S CHICKEN SANDWICH ! SPICY AND CRISPY CHICKEN ! NOMNOM
nomnomsammieboy
18.2K views 1.1K likes 44 dislikes 26 Feb 202170% match

宝可梦同人04：石英联盟十六强选手正式诞生！大木博士点燃圣火成为全场焦点
 Capijun
12.5K views 176 likes 6 dislikes 22 Nov 202070% match

耽改剧为什么这么火？
Small film
3.6K views 45 likes 0 dislikes 20 Mar 202170% match

中國陸基中段反導試驗成功，卻發現三年前局座的感嘆成“神預言”？【強國軍事】
Defense face to face
2.2K views 61 likes 2 dislikes 08 Feb 202170% match

【1月新番】妹子超音速白给！这番太刺激了！【长腿毛的哥哥】

2.6K views 58 likes 1 dislikes 15 Jan 202170% match

小智手里实力最弱的二十只宝可梦，就连准神也在里面，还有一只特别没有存在感！
Capijun
252.9K views 2.4K likes 193 dislikes 26 Sep 202070% match

全球觀察人士都奇怪美軍為何一定要用中國無人機？這解釋就是嘴硬【強國軍事】
Defense face to face
1.5K views 66 likes 2 dislikes 23 Dec 202070% match

Cancer | Cells | MCAT | Khan Academy
Khan Academy
831.1K views 3.1K likes 138 dislikes 29 Sep 200970% match

外星人王天一經典棋譜，閃轉騰挪之間竟然大優，這4步棋真讓人摸不著頭腦！【象棋教室】
Chess classroom
4.1K views 76 likes 3 dislikes 26 Jan 202169% match

iPhone12電池縮水續航實測！ 3500元手機主觀推薦「白問138期」
Xiaobai's Tech Reviews
20K views 245 likes 37 dislikes 26 Oct 202069% match

【周墨】生為男兒身，他卻偏偏要做女孩！戛納獲獎影片《芭蕾少女夢》/《Girl》

5.9K views 83 likes 4 dislikes 02 Dec 202069% match

新年第一天就打響復仇戰，俄軍機轟炸親美武裝，連溫壓彈都用上了【強國軍事】
Defense face to face
13.4K views 170 likes 13 dislikes 07 Jan 202169% match

小赤和小霞巅峰对决，拉普拉斯开挂，模仿皮卡丘的高压电击，绝杀小霞的宝石海星
 Capijun
41.6K views 379 likes 13 dislikes 25 Nov 202069% match

無力面對中國？美心生一計，向印度打出“糖衣砲彈”！我國麻煩了【一號哨所】
No. 1 post
3.9K views 125 likes 5 dislikes 08 Feb 202169% match

Harry Potter: How [a TERF] Writes Mystery
Just Write
590.6K views 27.6K likes 605 dislikes 31 Jan 201869% match

柳大華佈局失誤，許銀川追打16步，柳大華無奈認輸！【象棋教室】
Chess classroom
5.6K views 78 likes 3 dislikes 29 Oct 202069% match

劉文哲棄子瞞天過海，李來群正中下懷，經典敢死車！【象棋神少帥】
Chess god marshal
1.6K views 7 likes 1 dislikes 26 Dec 202069% match

中國牧民遭印牧民圍堵？中國軍隊立馬出動驅逐！印牧民灰溜溜離開【強國軍事】
Defense face to face
3.5K views 88 likes 4 dislikes 28 Dec 202069% match

棄子大王沒棄子，許銀川見縫插針，妙手擒馬沒想到！【象棋神少帥】
Chess god marshal
2.1K views 17 likes 1 dislikes 23 Dec 202069% match

周德裕中了飛刀，渾然不覺，妙演雙車殺！【象棋神少帥】
Chess god marshal
1.7K views 11 likes 1 dislikes 20 Nov 202069% match

最牛B的仙侠剧，十五年过去竟还是它！《仙剑奇侠传》
Small film
5.7K views 82 likes 2 dislikes 14 Mar 202169% match

CID Sakoonthala சி.ஐ.டி சகுந்தலா EP13
Mediacorp Drama
1.1K views 7 likes 0 dislikes 28 Jan 202169% match

狙击手麦克：菜鸟变大神！抢先体验Reno5 Pro+，闪电启动快人15S
狙击手麦克
249.2K views 5.7K likes 158 dislikes 28 Dec 202069% match

【抖音第一秘书】老板听说桃子怀孕，想起那一晚，让她把孩子生下来！
Gumai Golden Harvest Agency MCN
277K views 2.7K likes 69 dislikes 29 Aug 202069% match

美軍最頭疼的中東傳奇狙擊手：至今不知對方是誰【壹號哨所】
No. 1 post
5.2K views 135 likes 4 dislikes 08 Nov 202069% match

我軍東南大動作不斷，東風 17部署東南沿海，臺專家覺得不妙了【壹號哨所】
No. 1 post
6.7K views 191 likes 5 dislikes 24 Oct 202069% match

Settings Privacy About Contact Donate