Nucleophilicity (Nucleophile Strength)YouTube↗  IA↗(long shot)
Education  464.4K views 1.1K likes 65 dislikes   16 Sep 2010
Khan Academy 9.4M subscribers United States YouTube↗


Please select the problem
You must specify your email and describe the problem in detail
Describe your problem in detail if it's not obvious

Click to Play Video Click to Play Video
What I want to do with this video is talk about nucleophilicity.
V tomto videu bych rád pohovořil o nukleofilitě.
This is really just how good of a nucleophile something is.
Je to skutečně o tom, jak „dobrý" je nukleofil.
Or I'll just make up a definition right now: the
Nastíním zde definici.
ability for an atom slash ion slash molecule to act as a
Je to schopnost atomu, iontu či molekuly jednat, jako nukleofil
nucleophile, or to give away extra electrons and bond with a nucleus or with something else.
nebo darovat elektron navíc a vytvořit vazbu s jádrem nebo něčím podobným.
I'll say with a nucleus.
Řekl bych s jádrem.
I want to say with a nucleus, because that's what
Chci říct s jádrem, protože to je důvod názvu nukleofility.
nucleophilicity is saying. It loves nucleuses, especially positive ones, that it can give its extra electrons to it.
„Miluje jádra", hlavně ta kladně nabitá, kterým může předat svůj elektron navíc.
Now, as a first cut, if you want to identify a good
Takže zaprve, pokud chcete identifikovat dobrý nukleofil,
nucleophile, it should have extra electrons to give away.
měl by mít elektrony navíc, které může darovat.
The best things that have extra electrons to give away are negative ions or anions, so just at a very high level, something like the fluoride anion.
Nejlepší objekty, které mají k podarování elektron navíc, jsou anionty. Takže na nejvyšší úrovni je to něco, jako fluoridový aniont.
Normally, fluorine has seven valence electrons: one, two, three, four, five, six, seven, but it's so electronegative, it might be able swipe off another electron from
Běžně má fluor 7 valenčních elektronů: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7... Ale je tak elektronegativní, že je schopen přebrat další elektron z jiného atomu
something else and then it becomes the fluoride anion.
a stát se tak fluoridovým aniontem.
Then it becomes the fluoride anion with a negative charge.
Stane se tak fluoridovým aniontem se záporným nábojem.
You can do that for all of the halides.
Můžete to takto udělat se všemi halogeny.
You could do that for chlorine. It can become chloride.
Můžete to udělat s chlorem. Stane se chloridem.
Bromine can be bromide. Iodine could be iodide.
Brom bude bromidem a jod bude jodidem.
Let me do iodine, too.
Udělám také pro jodid.
Iodine, once again, it's a halide. It has seven valence electrons.
Jod je také halogen. Má 7 valenčních elektronů.
It has many, many more electrons than fluorine, but
Má mnohem více elektronů, než fluor,
if you just look at its valence shell, it has seven electrons.
ale pokud se podíváte na jeho valenční vrstvu, má pouze 7 elektronů.
And then it is also reasonably electronegative, not as
Je také poměrně elektronegativní, ale ne tolik, jako fluor.
electronegative as fluorine. Remember, the trend goes like this from the bottom left to
Vzpomeňte, tento trend postupuje ze spodní levé strany k vrchní pravé straně.
the top right. So fluorine is extremely electronegative, but iodine is still pretty electronegative.
Takže fluor je extrémně elektronegativní, ale jod je též docela elektronegativní.
It is a halogen so it also might be able to swipe off an
Je to halogen, tudíž by měl být také schopný přebrat elektron z jiného atomu
electron from someone else and become iodide.
a stát se tak jodidem.
In general, things with extra electrons, lone pairs of electrons, and especially a negative charge, are going to
Obecně atomy s elektronem navíc, s volnými elektronovými páry a záporně nabité ionty
be pretty good nucleophiles.
budou velmi dobré nukleofily.
Another example that's not a halide is the hydroxide anion, so OH.
Dalším příkladem, který není halogenid, je hydroxidový aniont, tedy OH.
This is an example of something that is a molecule.
Toto je příklad něčeho, co je molekula.
Maybe traditionally water would look like this.
Možná voda vypadá tradičně nějak takto.
Traditionally, this is just neutral water, and oxygen has
Tradičně je toto neutrální voda
two lone pairs like that, but oxygen is pretty
a kyslík má 2 volné elektronové páry a je docela elektronegativní.
electronegative. It is already kind of taking the electrons away from one of the hydrogens, and at some point, it might just take it
Je připraven odebrat elektron z 1 vodíku a ve stejnou dobu je dát dohromady
altogether and then you have the hydroxide anion.
a pak dostanete hydroxidový aniont.
This would look like this.
Mělo by to vypadat takto.
You have your original two lone pairs, just like that,
Máte své původní 2 volné elektronové páry takto
and then you have this pair that's going to be taken.
a pak bude tento pár odebrán.
It already had that electron.
Už měl tento elektron.
It takes that electron from the hydrogen, so now it has
Vzal si elektron z tohoto vodíku, takže teď má o 2 elektrony navíc.
two more electrons. Let me color code it so you see what it took.
Zabarvím ho, aby jste viděli, který byl odebrán.
It took this electron from the hydrogen and now this also has a negative charge.
Vzal tento elektron z vodíku a nyní má záporný náboj.
That's also a reasonably good nucleophile.
Toto je také poměrně dobrý nukleofil.
And, of course, you have your hydrogen now.
A samozřejmě teď máte i vodík.
It lost its one electron. It only has a proton in its nucleus.
Ztratil 1 svůj elektronů, takže má ve svém jádře pouze proton.
Whenever you see H plus, this is really just a proton.
Kdykoliv uvidíte H+, tak je to pouze proton.
There's nothing else to that hydrogen.
Nic jiného v tomto vodíku není.
So that's hydroxide.
Takže toto je hydroxid.
These are all reasonably good nucleophiles in that they have
Toto všechno jsou dostatečně dobré nukleofily, protože mají něco, co mohou odevzdat.
something to give away. They have extra charge.
Mají náboj navíc.
Now, what I want to do is think about between these, how
Nyní se chci zamyslet, který z těchto...
do you think about what's going to be a stronger or weaker nucleophile?
Jak můžete přijít na to, který z nich je silnější nebo slabší nukleofil?
And here, it becomes a little bit more nuanced.
A zde se stávají jemně odlišnými.
What we're going to do is differentiate what happens in
Nyní odlišíme, co se stane v protickém rozpouštědle
a protic solvent versus what happens in an aprotic solvent.
a co se stane v aprotickém rozpouštědle.
Let me write down.
Napíši to.
Let me start with a protic solvent.
Začnu s protickým rozpouštědlem.
I'll make two columns here, protic solvent and then we'll do aprotic solvent right over here.
Udělám 2 sloupce. V jednom zanesu protické rozpouštědlo a ve druhém aprotické rozpouštědlo.
Once again, these are fancy words, but they mean something
Opakuji, že toto jsou taková „fantazijní" slova, ale znamenají něco jednoduchého.
pretty simple. Protic solvent is something that has hydrogens that can be
Protické rozpouštědlo je takové, které obsahuje vodík, který může být odebrán
taken away or might have free protons floating around.
nebo má volné protony, které „se vznášejí" okolo.
An example of a protic solvent is water or really any alcohol.
Příkladem protického rozpouštědla je voda nebo kterýkoliv alkohol.
Water is the simplest example or maybe the most common.
Voda je nejjednodušší příklad nebo také nejběžnější.
The reason why you might have protons floating around is
Důvod, proč máte protony „vznášející se" okolo, je právě tato reakce,
exactly this reaction I showed right here.
kterou jsem vám ukázal.
Maybe every now and then a hydroxide anion forms. Even
Možná forma hydroxidového aniontu.
more likely, maybe a water takes a hydrogen from one of
Dokonce raději možná voda odebere vodík z jiné molekuly vody.
the other waters. One of the water molecules takes hydrogen from one of the
Jedna molekula vody vezme vodík z jiné molekuly vody
other water molecules and becomes a hydronium, where it's not a proton necessarily, but it's an oxygen.
a stane se hydroxoniem (oxoniovým iontem), kde není důležitý proton, ale je to kyslík.
Let's say if you start with water and one of these electrons were to be given to some proton floating around,
Řekněme, že začnete s vodou a 1 z těchto elektronů byl dán protonu,
it would look like this.
který „se vznáší" okolo. Bude to vypadat takto.
And it has a positive charge and then this proton is very available.
Má kladný náboj a tento proton je pak velmi dostupný.
You can almost imagine it's almost floating around because
Můžete si představit, že se téměř „vznáší" okolo,
that oxygen really wants to take back that electron.
protože si tento kyslík chce vzít tento elektron zpět.
So protic solvent is water.
Protické rozpouštědlo je voda.
In water, you might see a little bit of hydroxide, a little bit of proton, a little bit a hydronium.
Ve vodě můžete vidět trochu hydroxidů, trochu protonů a trochu hydroxonia.
You see all of it in there, but the bottom line is that
Uvidíte tam všechny, ale základem je,
there are protons that can react with other things.
že jsou zde protony, které mohou reagovat s jinými objekty.
Let me clear this away so that I have some real estate.
Odstraním to pryč... Takže zde mám reálný stav.
Let me just write down water.
Napíši zde vodu.
Water is a protic solvent.
Voda je protické rozpouštědlo.
Now, wait.
Nyní počkat.
Is that always the case?
Je to vždy tento případ?
It seems like hydrogens are everywhere.
Vypadá to, že vodíky jsou všude.
Well, no, it's not always the case.
Ne, není to vždy ten případ.
Let me show you an aprotic solvent.
Ukáži vám aprotické rozpouštědlo.
Diethyl ether looks like this.
Diethylether vypadá takto.
And just so you know the naming, it's an ether because
Už znáte názvosloví, takže je to ether, protože má kyslík
it has oxygen, and it's diethyl because it has two
a je to diethyl, protože má 2 ethylové skupiny.
ethyl groups. That's one ethyl group right there and that is the second.
Zde je jedna ethylová skupina a zde je druhá.
So it's diethyl ether.
Je to diethylether.
Now, you might say, hey, this guy's got hydrogens lying
A teď můžete říct: „Podívej, tito vzali vodíky, které leží okolo."
around as well.
Možná je mohou opustit.
Maybe those can get released. But, no, these hydrogens are bonded to the carbon and
Ale ne, tyto vodíky jsou vázány k uhlíku,
carbon is not anywhere near as electronegative as oxygen.
ale uhlík není tak elektronegativní, jako kyslík.
Carbon is unlikely to steal these hydrogens' electrons and
Uhlík by nerad „ukradl" tyto vodíkové elektrony,
these hydrogens to be loose.
aby byly tyto vodíky ztraceny.
If they were bonded to the oxygen, that would have been a
Pokud by byly vázány ke kyslíku, pak by to bylo možné.
possibility. With water, you have obviously H-O-H.
U vody máte zřejmě H-O-H.
In alcohols, you have some maybe carbon chain bonded to an oxygen, which is then bonded to a hydrogen.
V alkoholech máte uhlíkový řetězec vázaný ke kyslíku, který je vázaný k vodíku.
So in either of these cases, in either water or alcohol,
V obou těchto případech, buď ve vodě nebo v alkoholu,
you have these hydrogens where the electron might be taken by
máte tyto vodíky, ze kterých může být odebrán elektron kyslíkem,
the oxygen because it's so electronegative and then the
protože je tak elektronegativní a pak se vodík vznáší okolo.
hydrogen floats around. Anyway, that's a review of protic versus aprotic.
Toto je shrnutí protického versus aprotického rozpouštědla.
In a protic solvent-- and this is actually a general rule of
V protickém rozpouštědle... a toto je obecné pravidlo...
thumb-- if a nucleophile is likely to react with its
Pokud nukleofil raději reaguje se svým rozpouštědlem,
solvent, it will be bad at being a nucleophile.
tak bude špatným nukleofilem.
Think about it.
Popřemýšlejte o tom.
If it's reacting with the solvent, it's not going to be
Pokud reaguje se svým rozpouštědlem, nebude schopný udělat toto.
able to do this. It's not going to be able to give its electrons away to
Nebude schopný darovat svůj elektron tomu, čemu je potřeba jej darovat,
what it needs to give it away, to maybe what we saw in an Sn2-type reaction.
tedy něčemu, co jsme viděli u Sn2 reakce.
In a protic solvent, what happens is that the things
V protickém rozpouštědle se stane to, že objekty,
that are really electronegative and really small, like a fluoride anion-- let me draw a fluoride anion.
které jsou velmi elektronegativní a velmi malé, jako fluoridový aniont...
Nakreslím fluoridový aniont.
In a protic solvent, what's going to happen is it's going
V protickém rozpouštědle se stane to,
to be blocked by hydrogen bonds.
že bude zablokován vodíkovými můstky (vazbami).
It's very negative, right?
Je velmi záporný, že?
It has a negative charge.
Má záporný náboj.
And it's also tightly packed.
A je také velmi kompaktní, napěchovaný.
As you can see right here, its electrons are very close, tied in.
Jak můžete vidět zde, jeho elektrony jsou vázané velmi blízko.
It's a much smaller atom or ion, in this case.
Je to velmi malý atom nebo iont, v tomto případě.
If we looked at iodide, iodide has 53 electrons, many orbitals.
Pokud se podíváme na jodid, tak ten má 53 elektronů a hodně orbitalů.
Actually, iodide would have 54.
Vlastně jodid by měl mít 54.
It would have the same as iodine plus one.
Mělo by to být totožné, jako jod plus 1.
Fluoride will have 10 electrons, nine from fluorine
Fluorid bude mít 10 elektronů, 9 z fluoru plus 1, co získal,
plus it gains another one, so it's a much smaller atom.
takže je to docela malý atom.
So when you have water hanging around it, let's say you have
Pokud máte vodu okolo...
something like water.
Řekněme, že máte něco, jako vodu.
That has a negative charge.
Toto má záporný náboj.
Water is polar.
Voda je polární.
Actually, both of these are polar, so I should write down
Obojí je vlastně polární, takže bych mohl napsat polární pro oba.
polar for both of these. This is a polar protic solvent.
Toto je polární protické rozpouštědlo.
This is a polar aprotic solvent.
Toto je polární aprotické rozpouštědlo.
In this case, water is still more electronegative than the
V tomto případě je voda stále elektronegativnější, než uhlík,
carbon, so it still has a partial negative charge.
takže má záporný parciální (částečný) náboj.
These parts still have a partial negative.
Tyto části jsou částečně záporné.
Water still has a partial negative charge.
Kyslík má stále parciální záporný náboj.
The hydrogen has a partial positive charge so it is going to be attracted to the fluorine.
Vodík má parciální kladný náboj, takže bude přitahován k fluoru.
This is going to happen all around the fluorine.
Toto všechno se stane okolo fluoru.
And if these waters are attracted to the fluorine in
A pokud jsou molekuly vody přitahovány k fluoru tak,
kind of forming a tight shell around it, it makes it hard for fluorine to react.
že okolo něj vytvoří těsnou slupku, tak je pro fluor obtížné reagovat.
So it's a worse nucleophile than, say, iodide or hydroxide
Takže je horším nukleofilem, než, řekněme jodid nebo hydroxid
in a polar protic solvent.
v polárním protickém rozpouštědle.
Hydroxide has the same issue.
Hydroxid má totožný problém.
It's still forming hydrogen bonds, but if you wanted to
Pořád vytváří vodíkové můstky, ale pokud je chcete porovnat,
compare them, iodide is much bigger.
tak jodid je mnohem větší.
Maybe I'll draw it like this.
Možná bych jej měl nakreslit takto.
I'll draw its valence shell like this. It's a much bigger ion.
Nakreslím jeho valenční vrstvu takto. Je to obrovský iont.
It has all these electrons in here.
Má všechny tyto elektrony zde.
And so, it still will form hydrogen bonds with the water.
A také bude stále tvořit vodíkové můstky s vodou.
It still will form hydrogen bonds with the hydrogen end of
Stále bude tvořit vodíkové můstky s vodíkovými konci vody,
the water because they're partially positive, but it's going to be less tightly packed.
protože jsou částečně kladné, ale bude méně kompaktní, méně napěchovaný.
And on top of that, iodide is more polarizable, which means
A ještě přidám to, že jodid je více polarizovatelný, což znamená,
that its electron cloud is so big and the valence electrons are so far away from the nucleus that they can be
že elektronový oblak je velký a valenční elektrony jsou tak daleko od jádra,
influenced by things and then be more likely to react.
že jsou více ovlivnitelné okolím a rády vstupují do reakcí.
So let's say this iodide is getting close to a carbon that has a partial positive charge.
Řekněme, že tento jodid se přiblíží k uhlíku, který má parciální kladný náboj.
So let's say carbon is attached to a bromine and then it's attached to three hydrogens.
Řekněme, že uhlík je připojen k bromu a uhlík je dále připojen k 3 vodíkům.
We've seen that this will have a partial negative charge.
Viděli jsme, že toto bude mít parciální záporný náboj.
It's more electronegative than the carbon, which will have a partial positive charge.
Je elektronegativnější, než uhlík, který bude mít parciální kladný náboj.
When this guy, this big guy with the electrons really far away, gets close to this, more of the electron cloud is going to be attracted to the partial positive charge.
Když se tato částice s elektrony, které jsou tak daleko, přiblíží k této částici, tak bude elektronový mrak přitahován k parciálnímu kladnému náboji.
It'll get distorted a little bit and so it is more likely
Trochu se naruší, a tím pádem bude raději vstupovat do reakcí
to react in a polar protic solvent.
v polárním protickém rozpouštědle.
Fluoride, on the other hand, is very tightly packed,
Fluorid je, na druhou stranu, velmi kompaktní, stlačený,
blocked by the hydrogen bonds.
takže blokovaný vodíkovými můstky.
It's less likely to react.
Méně rád bude reagovat.
If you were to look at the Periodic Table, if you look at
Pokud byste se podívali do periodické tabulky prvků
just the halogens in a polar protic solvent, the halides--
a podívali se na halogeny v polárním protickém rozpouštědle, tak halogenidy...
this would be the ion version of the halogens-- the halide's
To by byly ionty halogenů...
iodide will be the best nucleophile.
Jodid by byl z halogenidů nejlepší nukleofil, fluorid by byl nejhorší.
Fluoride will be the worst. So in a polar protic solvent-- let me write this down-- we have a situation where the iodide is the best nucleophile, followed by
Takže v polárním protickém rozpouštědle... Napíši to... Máme situaci, kde je jodid nejlepší nukleofil, následovaný bromidem,
bromide, followed by chloride, and then last of all is the fluoride.
pak chloridem a poslední ze všech je fluorid.
The exact opposite is true in an aprotic solvent.
Přesně obráceně je to v aprotickém rozpouštědle.
In an aprotic solvent, the fluoride, which is-- fluorine
V aprotickém rozpouštědle je fluorid...
is far more electronegative.
Fluor je mnohem více elektronegativnější.
Fluoride is more basic.
Fluorid je více zásaditější.
It will be more stable if it is able to form a bond with
Byl by mnohem více stabilnější, pokud by byl schopen vytvořit vazbu,
something than iodide.
s něčím jiným, než jodid.
Iodide is pretty stable.
Jodid je docela stabilní.
If you look at a hydrogen iodide, it's actually a highly
Pokud se podíváte na jodovodík, tak je to velmi kyselá molekula.
acidic molecule. So iodide itself, the conjugate base of hydrogen
Takže jodid sám o sobě, jako konjugovaná báze jodovodíku,
iodide, is going to be a very bad base.
bude velmi špatnou bazí.
When you're dealing with an aprotic solvent, you go in the direction of basicity.
Když se zabýváte aprotickým rozpouštědlem, tak jdete přímo do bazicity (zásaditosti).
We're going to learn in the next video that actually basicity and nucleophilicity are related, but they aren't
V dalším videu se naučíme, že bazicita a nukleofilita jsou příbuzné,
the same concept.
ale nejsou totožné.
We're going to talk about that in a little bit.
Budeme o tom trochu hovořit.
If you're in an aprotic solvent, you're not reacting
Pokud jste v aprotickém rozpouštědle, příliš s rozpouštědlem nereagujete.
with the solvent as much. And then in this situation, fluoride is actually the best
A v této situaci je fluorid nejlepším nukleofilem,
nucleophile, followed by chloride, followed by bromide, followed by iodide.
následovaný chloridem, bromidem a jodidem.
So here, you're going in the direction of basicity.
Takže zde jdete přimo do bazicity.
This is the best. This is the worse in an aprotic solvent.
Toto je nejlepší a toto je nejhorší v aprotickém rozpouštědle.
If it was in a protic solvent, this is flipped around.
Pokud by to bylo v protickém rozpouštědle, pořadí by se obrátilo.
This becomes the best and this becomes the worst.
Toto by bylo nejlepší a toto by bylo nejhorší.
Similar videos:

Nucleophilicity vs. Basicity
Khan Academy
352K views 1K likes 50 dislikes 16 Sep 201039% match

Introduction to reaction mechanisms | Alkenes and Alkynes | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
884.4K views 2.8K likes 96 dislikes 25 Aug 201034% match

E2 E1 Sn2 Sn1 Reactions Example 3
Khan Academy
266.3K views 537 likes 13 dislikes 18 Sep 201032% match

Comparing E2 E1 Sn2 Sn1 Reactions
Khan Academy
1M views 3K likes 122 dislikes 17 Sep 201031% match

Solvent Effects on Sn1 and Sn2 Reactions
Khan Academy
253.3K views 1.1K likes 22 dislikes 30 Aug 201030% match

Ionic, covalent, and metallic bonds | Chemical bonds | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
2.5M views 9.4K likes 395 dislikes 26 Aug 200930% match



Electrophilic aromatic substitution | Aromatic Compounds | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
458.4K views 2.1K likes 112 dislikes 10 Oct 201030% match

Friedel-Crafts acylation | Aromatic Compounds | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
243.6K views 748 likes 22 dislikes 19 Oct 201030% match

Zaitsev's rule | Substitution and elimination reactions | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
374.2K views 704 likes 19 dislikes 17 Sep 201029% match

Aldol reaction | Alpha Carbon Chemistry | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
304.1K views 1.3K likes 43 dislikes 21 Oct 201029% match

Alcohol properties | Alcohols, ethers, epoxides, sulfides | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
293.7K views 741 likes 22 dislikes 20 Sep 201029% match

Oxidation and reduction | Redox reactions and electrochemistry | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
876K views 2.6K likes 131 dislikes 08 Jan 201429% match

Autoionization of water | Water, acids, and bases | Biology | Khan Academy
Khan Academy
194.7K views 225 likes 14 dislikes 02 Jul 201529% match

Valence electrons and bonding | Periodic table | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
483.3K views 587 likes 63 dislikes 18 Jun 201429% match

Electronegativity | Atomic structure and properties | AP Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
812.7K views 3.3K likes 197 dislikes 13 Jun 201429% match


Keto-enol tautomerization (by Sal) | Alpha Carbon Chemistry | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
270.8K views 793 likes 43 dislikes 19 Oct 201029% match

Polymerization of alkenes with acid | Alkenes and Alkynes | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
339.4K views 771 likes 26 dislikes 13 Aug 201029% match

E1 reactions | Substitution and elimination reactions | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
626.5K views 1.5K likes 74 dislikes 16 Sep 201029% match

Carboxylic acid introduction | Carboxylic acids and derivatives | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
279.1K views 995 likes 39 dislikes 20 Oct 201029% match

Markovnikov's rule and carbocations | Alkenes and Alkynes | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
720.8K views 2.2K likes 53 dislikes 25 Aug 201029% match

Ionization energy trends | Periodic table | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
443.4K views 2.2K likes 98 dislikes 22 Dec 201428% match

Van der Waals forces | States of matter and intermolecular forces | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
828K views 3K likes 193 dislikes 01 Sep 200928% match


Functional groups | Properties of carbon | Biology | Khan Academy
Khan Academy
260.7K views 1.6K likes 51 dislikes 09 Jul 201528% match

Molecular structure of DNA | Macromolecules | Biology | Khan Academy
Khan Academy
382.8K views 1.2K likes 57 dislikes 15 Jul 201528% match

Suspensions, colloids and solutions | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
608.1K views 2.1K likes 163 dislikes 02 Sep 200927% match

Fischer esterification | Carboxylic acids and derivatives | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
228.8K views 651 likes 36 dislikes 20 Oct 201027% match

Lipid overview | Macromolecules | Biology | Khan Academy
Khan Academy
477.3K views 2.6K likes 104 dislikes 14 Jul 201527% match

Elements and atoms | Atoms, compounds, and ions | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
3.7M views 9.6K likes 435 dislikes 31 Jul 201127% match








Bromination of benzene | Aromatic Compounds | Organic chemistry | Khan Academy
Khan Academy
249.8K views 719 likes 17 dislikes 10 Oct 201027% match

Oxidation and reduction review from biological point-of-view | Biomolecules | MCAT | Khan Academy
Khan Academy
610.3K views 1.4K likes 30 dislikes 09 Dec 200927% match



Settings Privacy About Contact Donate