Formula from Mass CompositionYouTube↗  IA↗(long shot)
Education  465K views 1.1K likes 34 dislikes   27 Aug 2009
Khan Academy 9.4M subscribers United States YouTube↗


Please select the problem
You must specify your email and describe the problem in detail
Describe your problem in detail if it's not obvious

Click to Play Video Click to Play Video
a
...
Birkaç video önce ampirik formülden kütle yüzdelerini nasıl bulabileceğimizi öğrenmiştik.
Před pár videii jsem přišli na to,
a
jak z empirického vzorce dostat hmotnostní složení.
Kütle oranıyla demek istediğim şu ki ampirik formül olan H2O'yu alın, bu aynı zamanda moleküler formüldür.
A když říkám hmotnostní složení
a
- máme třeba empirický vzorec H2O,
a
cože je zároveň molekulární vzorec.
Şimdi suyun içinde ne oranla hidrojen olduğunu bulabiliriz.
A pak jsme zvládli zjistil,
a
kolik procent vody tvořil kyslík
a
a kolik vodík.
Oksijenin atomik kütle ünitesi 16.
Došli jsme na to takto
a
řekli jsme si, že hmotnost kyslíku je 16 at. hm. jednotek.
Hidrojenin ise 1.
Hmotnost vodíku je 1.
Tüm molekülün kütlesi 2 kere hidrojen.
Hmotnost celé molekuly je 2krát hmotnost vodíku
2 çarpı 1.
2 krát 1,
Artı 16. Yani 18.
plus 16 je hmotnost kyslíku, takže to bude 18.
Oksijenin yüzdesi is 16/18.
A pak jsme si řekli, že obsah
a
kyslíku je prostě 16/18.
Oksijen 16/18 oldu.
Obsah kyslíku je 16/18.
a
Teď už nepotřebuju svoji kalkulačku.
Hesap makinem yok ama tahminen %88 ya da %88.9 olması lazım.
Myslím, že to bylo něco kolem 88 %
a
nebo 88,9 % kyslíku.
Acaba ters yönde gidebilir miyiz?
Takže teď se na to podívejme jinak.
Farklı elementlerin kütle oranlarında başlarsak ampirik formüle ulaşacağız.
Zkusíme, jestli můžeme začít hmotnostním obsahem,
a
procentuálním obsahem jednotlivých prvků
a
a potom přijít na empirický vzorec.
a
Myslím, že v prvním videu jsem
a
napsal empirický špatně.
a
Takže nebudu dělat video o pravopisu.
a
Myslím, že tady má být napsáno e
a
a správně má být i,
a
ale to nás v českých titulkách vůbec nezajímá.
a
Empirický vzorec.
a
Takže zpátky k empirickému vzorci.
Hadi birkaç soru çözelim.
Udělejme si pár cvičení,
a
uvidíme, jestli se někam dostanem.
a
Takže než začneme, udělám si místo,
a
periodickou tabulku mám tady dole.
Diyelim ki içi dolu bir çantam var.
Řekněme, že mám tašku něčeho.
Bu çantanın %75'i cıva ile dolu.
A 75 % té tašky je rtuť.
Hg.
Hg.
Kalan %25 ise klor ile dolu.
A řekneme, že těch zbylých 25 % tašky je chlór.
a
...
Bana sorulan soru şu ki bunun bir molekül ya da molekül çeşidi olduğunu kabul edersek ampirik formül nedir?
Takže otázka je, jaký je empirický vzorec
a
tady té věci, pokud vím,
a
že je to všechno jedna látka s jedním druhem molekuly.
Yani ampirik formül nedir?
Takže jaký je empirický vzorec?
a
...
Bunu yapmanın yolu toplam 100 gram olduğunu kabul etmektir.
Takže řekněme, že máme
a
100 gramů této látky.
Doğru mu?
Ano?
100 seçmemin nedeni işlem yaparken kolay olması.
A vybral jsem 100, protože je to prostě
a
pěkné číslo, se kterým se dobře pracuje.
a
Takže mám 100 gramů té látky.
Toplam 100 gram ise kaç gram cıva olur?
Pokud máme 100 gramů,
a
kolik gramů rtuti tam je?
%75 dediği için 75 gram cıva, Hg.
V té látce je 75 % rtuti,
a
takže jí máme 75 gramů.
Ve 25 gram klor.
A zbytek je 25 gramů chlóru.
Bunsayıları nereden bulduk diye sorabilirsiniz?
Možná se ptáte, odkud jsem vzal ty čísla?
Bu sayıları bulduk çünkü toplamda 100 gram olduğunu kabul ettik.
No, počítal jsem s těmi 100 gramy,
122 gram ya da 7 gram da bulabilirdik ama bu sayılarla işlem yapmamız zor olurdu.
mohli bysme vzít klidně 112 gramů nebo 7 gramů,
a
ale s takovými čísly by se hůř počítalo.
Sadece 100 gram kabul edelim.
Takže máme 100 gramů. Otázka je,
Soru şu: 75 gram cıva varsa bu kaç mol eder.
75 gramů rtuti - kolik je to vlastně molů?
Yani gramı mole çevirmeliyiz.
Musím přepočítat gramy na moly.
Ters yönde gidelim.
Pojdˇme na to opačně.
Farklı bir renk seçeyim.
Jeden mol rtuti, jenom vyberu vhodnou barvu,
Bir mol cıva eşittir 6.02 çarpı 10 üzeri 23 atom..
takže jeden mol rtuti
a
je 6,02krát 10 na 23 atomů rtuti.
Bunun kütlesi nedir.
Jaká je hmotnost toho jednoho molu?
Kütle numarası kaç gram ise odur.
Je to rovno hmotnostnímu číslu (relativní hmotnosti) rtuti v gramech.
Cıvanın kütle numarasına bakalım.
Takže se podíváme na hmotnostní číslo rtuti.
Cıva bir geçiş metalidir.
Rtut je přechodný kov.
Oda sıcaklığında sıvı halde bulunan nadir metallerdendir.
Je to jeden z těch mála kovů, které jsou
a
tekuté za pokojové teploty.
İşte cıva.
Takže tady máme rtuť.
Kütle numarası 200.
Její hmotnostní číslo je 200.
a
Hmotnostní číslo je 200.
Kütlesi 201 olan bazı cıvalar da var ama bir 200 alacağız.
Samozřejmě existuje i rtuť, která
a
má hmotnost 201
a
Ale pro zjednodušení, řekněme 200.
1 mol cıva 200 gram. Bunu nereden buldum?
Takže 1 mol rtuti váží 200 gramů. Jak jsem to zjistil?
Cıvanın kütle numarasından.
Hmotnostní číslo rtuti.
Bir cıva atomunun atomik kütle numarası 200.
Jeden atom rtuti má hmotnost 200 atomových hmotnostních jednotek.
Yani bir cıva molünün kütlesi 6.02 çarpı 10 üzeri 23 tane atom kadar gramdır
Takže jeden mol rtuti - 6,02 krát 10 na 23 atomů rtuti.
a
má hmotnost tolik gramů.
Her atom için 200 atomik kütle numarası yerine her mol için 200 gram atom oldu.
Takže namísto 200 at. hm. jednotek na atom,
a
máme 200 gramů na mol.
Basit bir hesaplama.
To je jednoduchý přepočet.
Sadece atomik kütle numarasına bakıp şu kadar gram diyeceksiniz.
Jen se podíváte na hmotnostní číslo
Bir mol cisiminiz olacak.
a řeknete, že je to tolik gramů, Pokud máte přesně mol té látky.
Güzel.
Dobrá.
Sıra bir mol klorda.
A co jeden mol chlóru?
Aynı şeyi yapacağız.
Uděláme totéž.
Tekrar periyodik cetvele dönüyoruz.
Podíváme se do periodické tabulky.
Klorun dünyada farklı izotopları var ama biz 35 diyelim.
Chlór má hmotnostní číslo, řekněme, 35
a
Má opět různé izotopy.
Kütle numarası 35.
Ale řekněme, že hmotnostní číslo je 35.
Ağırlık demiyoruz. Kütleyle uğraşıyoruz.
Takže jeden atom chlóru váží,
a
ale neměli bychom říkat, že váží.
Bir klor atomununun atomik kütle ünitesi 35.
Jeden atom chlóru má hmotnost 35 at. hm. jednotek.
Yani 6.02 çarpı 10 üzeri 23 klor atomu ya da bir mol klor'un kütlesi 35.
Takže 6,02krát 10 na 23 atomů chlóru
a
nebo jeden mol chlóru bude mít hmotnost 35.
35 gram.
35 gramů.
Kaç mol cıva var?
Takže kolik molů rtuti mám?
Hesap makinemi açayım.
Najdu si svoji kalkulačku.
75 gram cıva var.
Takže mám 75 gramů rtuti.
Bir mol cıva 200 gram.
Jeden mol rtuti má hmotnost 200 gramů.
75'i 200 bölersem kaç mol olduğunu bulurum.
Takže můžeme jen 75 vydělit 200 a to mi řekne,
75 bölü 200 0.375 mol cıvaya eşit.
kolik molů mám. 75 děleno 200 je rovno
a
0,375 molů rtuti.
Bunu nasıl buldum?
Jak jsem to zjistil?
Bir mol cıva 200 gram ama sadece 75 gram var.
Jeden mol rtuti má 200 gramů. Já mám
Küçük bir bölme ile 0.375 mol cıva olduğunu buldum.
jenom 75 gramů rtuti, takže mám menší část,
a
zhruba 0,375 molů rtuti.
Böylece kaç tane cıva atomu olduğunu gösterdik.
Takto jsem vyjádřil počet atomů rtuti, který mám.
Mol bana 6.02 çarpı 10 üzeri 23 tane cıva atomu olduğunu verir.
Mol je vlastně 6,02krát 10 na 23 atomů rtuti.
Yani Avogadro sayısı ile 0.375 cıva atomu var.
Takže mám 0,375krát Avogadrovou konstantou atomů rtuti.
Güzel.
Dobrá.
Şimdi kloru yapalım.
A teď pojďme na chlór.
25 gram klor var.
Mám 25 gramů chlóru.
Klorun bir molü 35 gram.
Jeden mol chlóru je 35 gram.
Yani 25/35
Takže 25 děleno 35 molů.
Bu kaç eder?
To je kolik?
25'i 35'e bölersek 0.714 mol klor çıkar.
25 děleno 35 se rovná 0,714 molů chlóru.
Bu sayılar tam değil.
Tyto čísla nejsou přesné.
Çünkü yukarıdaki sayıyı ikiyle çarparsak bu sayıya eşit olmaz.
Protože když zdvojnásobíte toto číslo,
a
nedostanete dvojnásobek tohoto čísla.
Bunu ikiyle çarparsak bu olmaz.
Když zdojnásobíte toto, nedostanete tohle.
Kabaca cıvanın iki katı mol kadar klor var.
Ale toto je zhruba dvakrát tolik molů chlóru
a
jako mám molů rtuti.
Hatırlayın mol sadece bir sayıdır.
Takže mi to říká, že na každý atom rtuti,
Bu bana gösterir ki her cıva atomu için iki klor atomu var.
pamatujte, že mol je jen číslo, na každý atom rtuti
Ampirik formülü ise her cıva için iki klor.
mám 2 atomy chlóru. Takže empirický vzorec bude
a
na každou rtuť dva chlóry.
İki klor.
Mám dva chlóry, právě tady.
Rakamlar tam değiller.
A ty čísla nepasují úplně akorát.
a
Obzvláště v opravdovém světě,
Özellikle gerçek dünyada bir şeyi ampirik bir şekilde anlamaya çalışırken onlara kendimiz rakam verebiliriz.
pokud se budete snažit něco empiricky zjistit,
a
čísla budou málokdy vycházet.
Belki orada kütleye katılan başka şeyler de vardır.
Vždycky se tam může dít něco dalšího,
a
třeba tam může být trocha jiného prvku.
Bu cıvanın klora oranının 1/2 olduğunu bulmanın en kolay yolu.
Ale je to dost přesné na to, abychom mohli říct,
a
že poměr rtuti a chlóru je zhruba 1:2.
Doğru mu?
Ano?
Bu bir sayı.
To je to číslo.
Kabaca bir klor atomuna iki cıva atomu var.
Na každý atom rtuti máte zhuba dva atomy chlóru.
İki katı kadar.
Máte jich dvakrát tolik.
Bunu bulmanın bir diğer yolu ise kaptaki klor atomlarını cıva atomlarının iki katı kadar.
Takže můžeme říct, že máme
a
dvakrát tolik atomů chlóru v té naší tašce
a
než atomů rtuti.
Kabaca.
Přibližně.
Ayrıca bu biraz daha fazla 0.75'e yakın.
I když toto je trochu víc.
a
Toto je spíš 0,75.
Bu cıvaklorür'le uğraştığımızı anlamanın en kolay yolu.
Ale je to dost blízko na to, abychom věděli,
a
že mám chlorid rtuťnatý.
Tam burada.
Tady.
Bir başka alıştırma yapalım.
Pojďme zkusit ještě nějaká.
Bakalım nasıl olacak.
Uvidíme, k jakým číslům dojdeme u tohoto.
Diyelim ki bir başka çantanın %9'u magnezyum ile dolu.
Máme další tašku a 9 % z ní je hořčík (Mg).
a
...
Kalan %91 ise iyotla.
A řekněme, že zbytek tašky, takže 91 %, je jód (I).
a
91 % je jód.
Bunu bulmak için aynı şeyleri yapacağız.
Takže budeme dělat opět to samé.
Toplam 100 gram farz edelim.
Předpokládáme, že máme 100 gramů.
Yani 9 gram magnezyum ve 91 gram iyot.
Takže 9 gramů je hořčík
a
a 91 gramů je jód.
Şimdi kaç mol magnezyum olduğunu bulalım ki bu bi mol magnezyumun kütlesi olacak.
A teď zkusme zjistit, kolik molů hořčíku,
a
respektive jaká bude hmotnost jednoho molu hořčíku
Sonra da iyodu yapacağız.
a jednoho molu jódu.
Şuraya yazacağım.
Takže to napíšu.
Bir mol magnezyum
Jeden mol hořčíku.
Ve bir mol iyodu bulamak istiyoruz.
A ještě jeden mol jódu.
a
...
Hadi yapalım.
Poj'dme to zjistit.
Magnezyumun kütle numarası 24.
Takže hmotnostní číslo hořčíku je 24.
Yani izotop 24 olanla çalışalım.
Máme izotop s hmotnostním číslem 24.
Magnezyum 24 ve iyot ise aşağıda 127.
Hořčík má 24 a když už jsme tady dole,
a
podíváme se na jód.
a
127.
127.
Je to 127.
İyot bir halojendir.
Jód je jeden z halogenů.
a
Takže se na to mrkněme.
Şimdi elimizde 127 ve 24 var.
Ten má 127 a tento 24.
a
Raděj to napíšu.
İşte 127 ve 24.
127 a 24.
Bir iyot atomunun atomik kütle ünitesi 127.
Takže jeden atom jódu má hmotnost 127 at. hm. jednotek.
Yani bir molü, 6.02 çarpı 10 üzeri 23 127 grama eşit olacak.
Takže celý mol, tedy 6,02krát 10 na 23 atomů jódu.
a
bude mít hmotnost 127 gram.
Bu sadece atomik kütledir. Kütle ise buna ancak bu kadar atom olursa ulaşacaktır..
Jen vezmete relativní atomovou hmotnost
a
a přesně tolik gramů bude mít jeden mol.
Bir mol magnezyum 24 gram.
Takže jeden mol hořčíku bude mít 24 gramů.
Şimdi her birinden kaç mol olduğunu bulalım.
Takže teď ještě zjistíme, kolik molů každého máme.
9 gram magnezyum var.
Máme 9 gramů hořčíku.
Bu molün kesri nedir?
Jaká část jednoho molu to je?
Bir mol 24 gram.
Mol má 24 gramů. Takže je to rovno
Yani 9/24
9/24 molům hořčíku.
9/24 kaç eder?
A kolik je 9 lomeno 24?
0.375.
9 děleno 24 je rovno 0,375.
0.375'i bir önce işlemde de bulmuştuk.
To je vlastně stejně jako v minulém příkladě,
a
kde jsme taky dostail 0,375.
Ve 91 gram iyot.
A 91 gramů jódů bude kolik?
a
91 gramů jódu.
Bir mol iyot 127 gram.
Celý mol jódu bude mít 127 gramů.
Yani bizim 91/127 mol iyodumuz var.
Takže to bude 91/127 molů jódu.
91 bölü 127 kaç?
A kolik je 91/127?
Sanırım yakın rakamlar olacak.
A mám pocit, že dostaneme dost podobná čísla.
91 bölü 127 0.716
121 děleno 127 je rovno 0,716.
Farklı oranı olan bir soru yapmalıyım.
Měl bych udělat příklad, kde to bude vycházet jinak.
Bunun da oranı önceki gibi 0.72.
Tady máme stejné poměry jako v minulém příkladu,
Kabaca iyot molleri ve magnezyumunkiler.
0,72 molů jódu zhruba.
a
A tolik molů hořčíku.
Kabaca bir magnezyum atomu için iki iyot atomu var.
Takže máme zhruba dvakrát tolik atomů jódu
a
než atomů hořčíku. Ano?
Her magnezyum atomuna kabaca iki iyot atomu.
Na každý atom hořčíku máme přibližně dva atomy jódu.
Ama bu tam 1:2 değil.
Vím, že to není úplně 1:2,
Ama çok yakın.
ale je to dost blízko.
Formülü magnezyum iyodür.
Takže tento vzorec je jodid hořečnatý.
Tam burada.
Právě tady.
İşte ampirik formül.
A to je empirický vzorec.
Belki her atoma iki belkide iki magnezyuma döry iyot düşüyordur.
Možná nakonec v každé molekule budou dva hořčíky
a
a čtyři jódy.
Bilemeyiz.
To nevíme.
Bildiğimiz ise magnezyumun iyoda oranı 1:2'dir.
Ale víme, že poměr hořčíku
a
a jódu je 1:2.
Bir sonraki videoda daha ilgi çekici orana sahip bir bileşiğe bakacağız çünkü aynı cevabı olan iki soru yapmak istemiyorum.
V dalším videu se budu snažit najít příklad,
a
s nějakým jiným poměrem,
a
ať to máme zajímavější.
Umarım bu video işinize yaramıştır.
Každopádně doufám, že vám tohle
a
trochu pomohlo.
Similar videos:

The mole and Avogadro's number | Atoms, compounds, and ions | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
2.4M views 9K likes 688 dislikes 27 Aug 200941% match




Partial pressure example | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
555.9K views 883 likes 48 dislikes 28 Aug 200937% match


Molecular and Empirical Formulas
Khan Academy
958.3K views 3K likes 90 dislikes 27 Aug 200937% match

Stoichiometry: Limiting reagent | Chemical reactions and stoichiometry | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
1.7M views 4.7K likes 790 dislikes 27 Aug 200937% match



Another mass composition problem | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
335K views 567 likes 9 dislikes 27 Aug 200934% match


Ideal gas equation example 1 | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
606.5K views 1.3K likes 57 dislikes 28 Aug 200933% match


Ideal gas equation example 2 | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
327K views 580 likes 31 dislikes 28 Aug 200932% match


Polynomial approximation of functions (part 1)
Khan Academy
279K views 480 likes 42 dislikes 28 Apr 200832% match


Converting fractions to decimals | Decimals | Pre-Algebra | Khan Academy
Khan Academy
2M views 5.7K likes 556 dislikes 08 Apr 200731% match





Molecular and Empirical Forumlas from Percent Composition
Khan Academy
296.2K views 1.3K likes 55 dislikes 17 Aug 201031% match

How to use the quadratic formula | Polynomial and rational functions | Algebra II | Khan Academy
Khan Academy
1.7M views 8.3K likes 333 dislikes 12 Apr 201031% match



Divergence 1 | Multivariable Calculus | Khan Academy
Khan Academy
341.2K views 965 likes 37 dislikes 11 Aug 200831% match


Empirical formula from mass composition | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
273.6K views 332 likes 17 dislikes 20 Jun 201431% match

Triple integrals 2 | Double and triple integrals | Multivariable Calculus | Khan Academy
Khan Academy
257.6K views 502 likes 9 dislikes 24 Aug 200831% match


Boiling point elevation and freezing point depression | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
488.9K views 1.4K likes 117 dislikes 03 Sep 200931% match


Specific heat, heat of fusion and vaporization example | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
679.3K views 1.9K likes 83 dislikes 01 Sep 200931% match

CA Geometry: More proofs | Worked examples | Geometry | Khan Academy
Khan Academy
206.9K views 90 likes 5 dislikes 02 Jan 200930% match



Thermodynamics part 4: Moles and the ideal gas law | Physics | Khan Academy
Khan Academy
218K views 359 likes 16 dislikes 24 Apr 200830% match


Functions (Part III)
Khan Academy
322.7K views 1.1K likes 28 dislikes 18 Mar 200730% match



SPIDER-MAN Homecoming Gear Hunt SuperHero Kids
SuperHeroKids
1.1M views 5.3K likes 586 dislikes 27 Jul 201730% match




Binomial Theorem (part 1)
Khan Academy
393.7K views 1.1K likes 62 dislikes 12 May 200830% match

The derivative of f(x)=x^2 for any x | Taking derivatives | Differential Calculus | Khan Academy
Khan Academy
721K views 1.6K likes 39 dislikes 02 Nov 200930% match


Groups of the Periodic Table
Khan Academy
945.6K views 2.1K likes 123 dislikes 26 Aug 200930% match


systems of equations
Khan Academy
762.2K views 3.5K likes 264 dislikes 25 Nov 200630% match


Multiplying and dividing with inequalities | Linear inequalities | Algebra I | Khan Academy
Khan Academy
772.9K views 856 likes 136 dislikes 06 Apr 201030% match



Spectrophotometry introduction | Kinetics | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
587.2K views 2.9K likes 78 dislikes 15 Oct 201030% match


Vapor pressure example | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
220.8K views 267 likes 13 dislikes 18 Oct 201030% match


Spectrophotometry example | Kinetics | Chemistry | Khan Academy
Khan Academy
196.7K views 770 likes 18 dislikes 15 Oct 201030% match

McDonald's in India | Eating Indian McDonalds menu taste test in Kolkata
Samuel and Audrey - Travel and Food Videos
663.9K views 4.9K likes 787 dislikes 01 May 201730% match




Limit examples w/ brain malfunction on first prob (part 4) | Differential Calculus | Khan Academy
Khan Academy
675.4K views 2.4K likes 80 dislikes 10 Jun 200830% match



Settings Privacy About Contact Donate